Lymská borelióza je závažné bakteriální onemocnění, vyvolané bakterií Borrelia burgdorferi, která se přenáší především klíštětem obecným. Tato nemoc je pojmenována podle městečka Old Lyme ve Spojených státech, kde byla poprvé rozpoznána.
Příčinou lymské boreliózy je již zmíněná spirálovitá bakterie (spirocheta) Borrelia burgdorferi. Tato bakterie se množí a napadá divoce žijící zvířata, přenos zprostředkovávají především klíšťata. Menší procento přenosů mají na svědomí i krev sající druhy hmyzu. Bakteriemi lymské boreliózy mohou být nakaženy všechny vývojové stupně klíštěte, larva, nymfa i dospělec; všechny vývojové stupně klíštěte sají krev člověku a mohou jej nakazit. Postiženi mohou být ale i ptáci, dobytek či psi a kočky.
Klíšťata se vyskytují zejména v zatravněných, křovinatých nebo zalesněných místech, na loukách, ale třeba i v parcích a lesoparcích. Vyskytují se zde nejčastěji v období května a června a poté i v září. Ohniska nákazy jsou rozeseta po celé republice, odhaduje se, že průměrně nakažených je 5-10 % klíšťat, ale v některých oblastech může promořenost dosáhnout i 25%.
Nejvíce jsou pochopitelně ohroženi lidé, kteří se často pohybují v lesnatých porostech, sezónní pracovníci lesní správy, zaměstnanci letních táborů apod. Vnímavost vůči infekci je všeobecná. U některých lidí je možné najít v krvi malé množství protilátek, což znamená, že s původcem onemocnění již několikrát přišli do styku. Jen malé procento těchto lidí skutečně onemocní.
U lymské boreliózy rozpoznáváme časné a pozdní stadium.
Typickým a velmi známým příznakem počínajícího onemocnění je červená skvrna, zvaná erythema migrans. Tato skvrna se objevuje zpravidla během několika dnů až týdnů po kousnutí infikovaným klíštětem, nejčastěji se objevuje během jednoho až dvou týdnů. Skvrna je červená, s výrazným okrajem, uprostřed bledá. Velikost se pohybuje nad 5 cm v průměru. Erytém se objevuje u více než tří čtvrtin pacientů.
Další příznaky lymské boreliózy se podobají příznakům chřipkového onemocnění: dostavuje se horečka, bolest hlavy, klubů, třesavka, únava. Jelikož se u nemocných někdy nevytvoří erytém, je velmi důležité nepodceňovat tyto symptomy, zejména u osob, pohybujících se často v lesních porostech.
Někdy (častěji u dětí než dospělých) lze na kůži ušního lalůčku, šourku, prsní bradavce či nose nalézt modročervený uzlík o velikosti 1-5 cm, někdy doprovázený zduřením příslušných mízních uzlin. Objevuje se za několik týdnů, ale i měsíců.
Do tří měsíců onemocnění vyvrcholí poruchami kardiovaskulárního, nervového a kloubního systému. Mohou se objevit příznaky podobné infarktu myokardu, dušnost. Kloubní aparát je zasažen silnými bolestmi, které však trvají jen krátce a "stěhují" se. Co se nervových příznaků týče, ty zahrnují bolesti hlavy, poruchy citlivosti, hybnosti, strnutí šíje, obrnu, která postihuje hlavně lícní nerv, bolesti v zádech i končetinách.
V pozdním stadiu, přicházejícím 6-12 měsíců po nákaze, jsou již poškozeny klouby, kůže i nervový systém a tyto potíže mají chronický charakter.
Důležité je onemocnění co nejdříve diagnostikovat. Lymská borelióza se léčí antibiotiky a v prvních fázích onemocnění je léčba vysoce efektivní. Antibiotika nasazuje lékař a je velmi důležité dbát jeho pokynů a léky předčasně nevysazovat, i když příznaky boreliózy (zarudnutí kůže) vymizí.
Očkování proti borelióze bohužel v současné době neexistuje. Proto je především nutné chránit se proti přisátí klíštěte a již přisáté parazity co nejdříve odstranit. Pro přenos nemoci je třeba, aby bylo klíště přisáté nejméně 48 hodin. Používejte repelentní přípravky. Do přírody byste měli nosit dlouhé kalhoty, nejlépe zastrčené do bot, vysoké ponožky, oblečení s dlouhými rukávy. Nejvhodnější je světlé oblečení, na kterém je klíště dobře vidět. Po příchodu domů se okamžitě pečlivě prohlédněte, případná přisátá klíšťata opatrně odstraňte pinzetou (nikdy rukou!) a místo přisátí pečlivě vydezinfikujte. Pravidelně kontrolujte svá domácí zvířata, zda nemají klíšťata.
Široká nabídka vitamínů, minerálů a potravinových doplňků
Hepatitida Hepatitida typu A Hepatitida typu B Hepatitida typu C Hepatitida typu D Hepatitida typu E Chřipka Klíšťová encefalitida Laringitida Meningitida Mononukleóza Plané neštovice Pneumokok Rakovina děložního čípku Salmonelóza Tetanus Vzteklina