Klíšťová encefalitida nebo také klíšťový zánět mozku je infekční onemocnění virového původu. Virus se přenáší prostřednictvím klíšťat na divoce žijící zvířata ale i na zvířata domácí, která mají možnost pohybovat se ve volné přírodě.
Přenos infekce klíšťové encefalitidy na člověka se děje nejen po přisátí klíštěte, ale výjimečně i požitím nepasterizovaného mléka, pocházejícího z nakažených zvířat, zejména koz a ovcí. Virus klíšťové encefalitidy se naštěstí snadno likviduje krátkým zahřáním na zhruba 80°C.
Na hygienických stanicích bývají k dispozici mapy, znázorňující oblasti se zvýšeným výskytem klíšťového zánětu mozkových blan. Obecně se dá říci, že rizikovější jsou oblasti, kde jsou také smíšené či listnaté lesy v nižších nadmořských výškách a také povodí velkých řek. Klíšťata se vyskytují v přírodě hlavně v letním období, mezi dubnem a říjnem. Uvádí se také, že asi 1-5 klíšťat ze sta v ohniscích nákazy je nakaženo encefalitidou.
Onemocnění klíšťovou encefalitidou má obvykle dvoufázový průběh, ikdyž samozřejmě existují výjimky. Někteří lidé se uzdraví již v první fázi, u jiných nemoc první fázi přeskočí a projeví se přímo druhou, mnohem závažnější.
První fázi klíšťové encefalitidy si nemocný může snadno splést s běžným chřipkovým onemocněním. Dostavují se bolesti hlavy, svalů, kloubů, bolest v krku a mírně zvýšená teplota. Může se objevit i nevolnost a únava.
Po krátké době však klíšťová encefalitida přechází do druhé fáze, kde se již projevují příznaky poškození nervové soustavy. Bolest hlavy je velice silná, připojuje se třas, zvracení, křeče, poruchy vidění (rozmazané nebo dvojité) a strnutí šíje. Nemocný může dokonce ztrácet vědomí nebo dočasně ochrnout. Charakteristická je též velmi vysoká teplota.
Jistěže, samozřejmostí je neodkladný převoz do zdravotnického zařízení.. Potíže nemocného odstranit nelze, je však možné ztlumit bolesti hlavy podáváním patřičných léků. Nemocnému se také výrazně uleví, pokud jej uložíme na klidné, tiché a tmavé místo, klíšťová encefalitida totiž způsobuje světloplachost a citlivost na hluk. Do jídla nemocné nenutíme, ale zajistíme přísun tekutin, nejlépe chladnějších, po malých dávkách.
Klíšťová encefalitida je, jak bylo již uvedeno, onemocnění virového původu a proto na ni antibiotika nezabírají. Léčí se proto hlavně klidem na lůžku, podáváním vitamínů a léků, tlumících zánět, horečky a zvracení. Důležité je rovněž omezení fyzické aktivity, protože zvýšená tělesná zátěž zesiluje riziko trvalých následků a poškození. Léčba klíšťové encefalitidy je ovšem individuální. Každý pacient potřebuje k uzdravení jinak dlouhou dobu a i po úplném uzdravení mohou přetrvávat některé příznaky nemoci, zejména poruchy spánku, koncentrace nebo nálady. Tímto takzvaným postencefalickým syndromem je postižena asi čtvrtina všech nemocných.
Klíšťová encefalitida je onemocnění postihující centrální nervovou soustavu, proto zde, zejména při nedodržení klidového režimu, vzniká vysoké riziko trvalých následků. Mezi nejčastější a nejznámější patří trvalé ochrnutí. Nejčastěji ochrne horní končetina, vzácněji spodní končetina či dokonce mimické svaly v obličeji. Velmi nepříjemnou komplikací jsou také již zmiňované poruchy spánku, soustředění a náladovost, zejména deprese. Tento stav je jen velmi těžko ovlivnitelný léky.
Nejtěžší formou komplikací u klíšťové encefalitidy je zánětlivé postižení center pro řízení činnosti srdce a dýchání, které může být bezprostřední příčinou smrti. Samotné onemocnění je smrtelné jen ve velmi malém procentu případů.
Obecně platí, že klíšťová encefalitida probíhá obtížněji u dospělých lidí než u dětí, ohroženi jsou také senioři a lidé, nedodržují předepsaný klid na lůžku. Větší riziko hrozí pochopitelné také lidem, kteří se často pohybují v přírodě, a to zejména v oblastech, kde byl hlášen zvýšený výskyt klíšťové encefalitidy.
Samozřejmě. Účinná očkovací látka Encepur je k dostání na lékařský předpis v lékárnách, očkovat se mohou již děti starší 18 měsíců. Encepur se podává v několika dávkách, zpravidla třech nebo čtyřech, podávaných s odstupem jednoho týdne až jednoho roku. Tato metoda zajistí ochranu proti nákaze klíšťovou encefalitidou na 1-3 roky.
Očkovací látka obsahuje usmrcené viry a očkování se provádí zpravidla v zimních měsících, kdy je riziko nákazy minimální. Doporučuje se zejména lidem, žijícím v rizikové oblasti.
Kromě tohoto postupu lze ještě využít tzv. pasivní imunizace, účinné zhruba po období jednoho měsíce. Při této metodě se do těla vpraví protilátky proti klíšťové encefalitidě. Používá se při krátkodobých pobytech v přírodě nebo do 48 hodin po přisátí podezřelého klíštěte.
Kromě očkování se nabízí ještě malá rada: vyhýbat se rizikovým místům, zejména okrajům lesů a neposečeným loukám. Do lesů bychom také neměli chodit nalehko oblečení, vhodné je světlé, přiléhavé oblečení, postříkané repelentem. Bezprostředně po návratu z lesa nebo louky se prohlédneme a případné klíště co nejrychleji a nejšetrněji odstraníme. Včasným odstraněním klíštěte výrazně snížíme riziko nákazy klíšťovou encefalitidou.
Hepatitida Hepatitida typu A Hepatitida typu B Hepatitida typu C Hepatitida typu D Hepatitida typu E Chřipka Laringitida Lymská borelióza Meningitida Mononukleóza Plané neštovice Pneumokok Rakovina děložního čípku Salmonelóza Tetanus Vzteklina